Úniky ropy – Filipíny, Indický oceán a Libanon

[Přesuňte se na: Dopady, Odstraňování následků, Mapa, Filipíny, Indický oceán, Libanon]

Dopady úniků ropy

Ačkoli jsou množství uniklé ropy a rozsah vzniklého zamoření samozřejmě důležitými faktory, způsobené škody mohou být ještě více závislé na dalších činitelích, například na druhu uniklé ropné látky a oblasti, kde unikla, stejně jako na poloze daného regionu, větrném proudění a na počasí.

Jedním z vlivů ropy je, že „dusí“ mořský život, zanáší peří mořských ptáků a srst mořských savců. Je to jedovatá látka, kterou ptactvo a savci často vstřebají, když se od ní snaží očistit. Ryby ropu vstřebávají přímo prostřednictvím kůže a žábrami. Výpary a kontakt s ropou také mohou způsobit různé zdravotní problémy u lidí v zasažených oblastech.

I v případech, kdy ropa přímo nezabíjí, může mít subtilnější, a o to zákeřnější, dlouhodobé negativní dopady. Například může poškodit rybí jikry a potěr a zahubit příští generace ryb. Může se navíc hromadit v potravinových řetězcích, jelikož dravci (včetně lidí) pojídají ryby (a jiné živočichy), obsahující ropné látky v dávkách, které je nezabijí, ale při vyšších koncentracích mohou mít velice neblahé dopady na živé organismy.

Přečtěte si více o dopadech úniků ropy na stránkách Australského úřadu pro námořní bezpečnost - Australian Maritime Safety Autority (v angličtině)

Odstraňování následků


©Greenpeace/Oerlemans - Ochranář životního prostředí při práci na odstraňování ropného znečištění v Libanonu.

Je životně důležité, aby reakce na únik ropy byla rychlá a dobře materiálně zajištěná. Je nutné ovšem zdůraznit, že důkladně odstranit ropné produkty v tom smyslu, že by se dala veškerá ropa odstranit a pobřeží vrátit do původního stavu není možné.

K zamezení šíření ropného znečištění či ropné skvrny se běžně používají norné stěny. Následně se ropa odsaje pomocí hladinových sběračů a odlučovačů a napumpuje do připravené nádrže. Likvidace ropných havárií je však velice složitým a občas i zoufalým úkolem.

Norné stěny jsou účinné pouze pokud je vodní hladina jen málo rozvlněná. I za ideálních podmínek a při nasazení kvalifikovaných odborníků a veškerých potřebných přístrojů se v praxi z moře většinou nedaří odčerpat více než 20 procent ropné skvrny. Většina se dostane na pobřeží, skončí v sedimentech nebo na mořském dnu, anebo se vypaří.

Ve chvíli, kdy ropné látky zasáhnou pobřeží je nutné využít různé mechanické sanační metody. Některá opatření jsou však sami o sobě škodlivá a v některých velmi citlivých oblastech mohou nešetrné sanační metody způsobit větší škody, než samotná ropa.

Velké ropné havárie od roku 1960
(mapu poskytla společnost Lastingnews.com)

Dlouhodobou sanaci a podporu zasažených obyvatel často komplikují nejasnosti ohledně zodpovědnosti za způsobené škody. Finanční zodpovědnost spadá jen na vlastníka lodi, zatímco velké nadnárodní ropné společnosti, které vlastní náklad ropy, odpovědnosti za škody uniknou.

V případě běžných havárií však ropné společnosti přece jen mají k dispozici mezinárodní pravidla a fondy, které poskytují finanční zdroje na řešení havárie. To se ovšem netýká havárií, které vznikají například během válečných konfliktů. Přístup k zasaženým oblastem je často obtížný z politických důvodů či kvůli přítomnosti skladů zbraní či ozbrojených složek a finanční pomoc je omezená na dary, které dají dohromady vlády, neziskové organizace a OSN.

Nedávné úniky ropy:

Indický oceán

Zdroj znečištění: 15. srpna se japonský ropný tanker Brigit Artemis srazil s menším nákladním plavidlem, kterému se snažil poskytnout pomoc. Ke srážce došlo zhruba 470 km od pobřeží Indie.

Množství a druh látky: Zhruba 5,3 milionů litrů surové nafty.

Zasažená oblast: K úniku došlo stovky kilometrů od pobřeží, takže dopady na pobřežní pásmo jsou nepravděpodobné.

Dopady úniků „na volném moři“ jsou méně známé než viditelnější následky ropného zamoření pobřežních pásem, ale pravděpodobně dochází ke znečištění mořských ptáků, savců a karet, stejně jako dalších organismů obývajících svrchní vody, včetně jiker a potěru mnoha druhů ryb.

Shrnutí situace: Vážná havárie, kterou však zastínily katastrofické havárie na Filipínách a v Libanonu.

Filipíny

©Greenpeace/Gavin Newman.Kořeny a výhonky mangrovníků v oblasti Nueva Valencia na filipínském ostrově Guimaras zanesené ropou z potopeného jednotrupového tankeru, který si pronajala společnost Petron.

Zdroj znečištění: V rozbouřeném moři se potopil tanker Solar I, který si pronajala společnost Petron Corp., největší rafinérská firma na Filipínách.

Množství a druh látky: První únik činil zhruba 200 tisíc litrů ropy. Potopený tanker se nachází ve značné hloubce, takže nepravděpodobné, že bude vyzdvižen a z lodi se stala časovaná bomba – v nádržích zůstává dalších zhruba 1,8 milionů litrů ropy.

Zasažená oblast: Zhruba 320 kilometrové pásmo pobřeží bylo pokryto hustým ropným blátem. Několikamílové pásmo korálových útesů bylo zničeno a tisíc hektarů mořské rezervace značně poškozeno.

Shrnutí situace: Nejhorší ropná havárie v dějinách Filipín. Vláda požádala o mezinárodní pomoc se sanací zasažených oblastí. Je však bohužel pravděpodobné, že dojde k dlouhodobým a nezvratným škodám na životním prostředí a na živobytí místních obyvatel.

„Obávám se, že veškeré mangrovníky uhynou. Pokud uhynou mangrovníky a korály, ovlivní to i rybáře,“ říká Joseph Gajo, místní strážce mořské rezervace. Podle Guvernéra ostrova Guimaras, Joaquina Navy, havárie již zasáhla 25 000 lidí.

Naše loď Esperanza se nachází v této oblasti. Budeme pomáhat Filipínské pobřežní hlídce s průzkumem oblasti a odhadem škod a také dopravíme sanační zařízení a humanitární pomoc darovanou nadací ABS-CBN a přáteli Greenpeace.

Více infomací (v angličtině)

Libanon
Source:  Zdroj znečištění: 13. a 15. července 2006 bombardovala izraelská armáda pobřežní elektrárnu Jieh, která se nachází 28 kilometrů jižně od Beirutu. Další ropa možná unikla z izraelské válečné fregaty, která byla zasažena střelou.

Množství a druh látky: 11 až 40 milionů litrů těžkého palivového oleje uniklo do moře.

Zasažená oblast: Kvůli větrům vanoucím z jihozápadu a směru mořských proudů byla část ropy odnesena na otevřené moře a část rozptýlena po pobřeží. Podle odhadů se znečištění dostalo alespoň 150 km od pobřeží a ropa zasáhla pobřežní pásma sahající až do Sýrie.

Co je zapotřebí udělat: Ropa musí být odstraněna ze zasažených pláží a z mořské hladiny. Podle některých zpráv a na některých satelitní snímcích se určité množství ropy patrně nachází na otevřeném moři, ale jelikož letecký průzkum není v současnosti možný, nelze určit velikost ropné skvrny.

Letecká, námořní i pozemní blokáda musí být pozastavena, aby bylo možné uceleně odhadnout rozsah znečištění a nasadit odborníky a sanační zařízení. Aby mohly být dopady havárie zmírněny, je nutné zajistit bezpečné nádrže pro odčerpanou ropu. Musí být provedena ucelená studie dopadů na životní prostředí.

Skupiny organizace Greenpeace v Izraeli a Libanonu pomáhají sbírat informace, které jsou nutné k odhadnutí škod na životním prostředí způsobené nejen touto havárií, ale válečným konfliktem jako takovým.
 


Video

Shrnutí situace: Jedná se o závažný únik ropných látek s dlouhodobými následky. Těžký palivový olej setrvává v životním prostředí a značné množství této látky zasáhlo pobřeží. Válečný konflikt zpočátku znemožnil zachycení a sanaci ropných látek. Z těchto důvodů byla tato havárie zvlášť obludná.

Prvotní fáze sanace pobřeží by mohla trvat 6 až 12 měsíců. Zejména turistický ruch a rybolovný průmysl byly tvrdě zasaženy – jedna zpráva citovala zástupce OSN, který údajně prohlásil, že škody by mohly být patrné „až sto let“.

Jak můžete pomoci Vy

Účinné využívání energie ve spojení s obnovitelnými zdroji mohou pomoci zmírnit naši závislost na ropě, což je jediným skutečným způsobem jak zabránit únikům ropy. Zde se dozvíte více o tom, jak můžete snížit svoji spotřebu energie.

Mořské rezervace posilují oceánské ekosystémy a činí je odolnější vůči ekologickým katastrofám. Staňte se Obráncem oceánů a pomozte vytvořit síť chráněných oblastí, která pokryje 40 procent světových oceánů.