Skip navigation.
Keporkak (Megaptera novaeangliae)

Keporkak (Megaptera novaeangliae)

Zvětšit obrázek

Stále přibývají vědecké poznatky, které naznačují, že k účinné ochraně mořské fauny a flory a zvrácení úpadku globálního rybolovu, je nutné urychleně vytvořit rozměrné sítě mořských rezervací.

Mořské rezervace mohou mít blahodárný vliv na rybolov v přilehlých oblastech. Dospělé i mladé ryby, které vyrostly v rezervaci, se dostávají do okolních vod, stejně jako rybí vajíčka a larvy. Uvnitř rezervací dorůstají ryby do větších velikostí a většího stáří, čímž se zvyšuje jejich reprodukční potenciál.

Mořské rezervace by dokonce mohli mít pozitivní vliv i na stěhovavé druhy, jako jsou žraloci, tuňáci a mečouni, pokud budou vytvořeny v oblastech, které jsou podstatné pro jejich přežití – tam, kde mají trdliště, líhně či místa, kde se shromažďují, například v okolí podmořských hor.

Rozlehlé mořské rezervace jsou oblasti, kde nejsou povoleny žádné „extraktivní“ lidské činnosti, jako jsou rybolov či těžba nerostných surovin, či skladovací aktivity, jako je skladování odpadů. V jádru rezervací mohou být oblasti, kde jsou vyloučeny veškeré lidské aktivity – jedná se o referenční oblasti pro vědce, zvlášť citlivé přirozené prostředí či domov velmi ohrožených druhů.

V některých rezervacích v pobřežních pásmech může být v rámci ekologických limitů povolen nedestruktivní, trvale udržitelný, rybolov. Jeho rozsah, a kompetence v rámci rezervací vůbec, musí být dojednán ve spolupráci s místními komunitami.

Mořské rezervace neřeší jen problém nadměrného rybolovu, i když ochrana mořských zdrojů je jedním z primárních důvodů pro jejich zřízení. Stále častěji jsou vnímány jako základní globální nástroj pro ochranu mořského prostředí před nejrůznějšími hrozbami, včetně znečištění, například odpady.